Ekonomika
Řepka dál vytlačuje ostatní plodiny
Plochy žlutě kvetoucích řepkových polí se v letošním roce opět rekordně rozšíří. Podle výsledků šetření ministerstva zemědělství, oseli zemědělci ozimou řepkou a řepicí bezmála 420 000 hektarů.
Pěstitelé tak podle šéfa Agrární komory Jana Veleby reagují na vysoké výkupní ceny plodiny. Nicméně trend, kdy řepka vytlačuje z polí ostatní plodiny, označuje nejen šéf agrárníků za škodlivý.
»Chtějí-li zemědělci pěstovat něco, co přináší alespoň trochu zisk, nemají moc velký výběr. Proto se tak pěstování řepky rozmáhá. Chovají se prostě tržně, když pro ně vláda nic nedělá« řekl Haló novinám člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Josef Šenfeld (KSČM). Z dlouhodobého pohledu to je ale podle něj nezdravé. »Například kvůli rozšiřování škůdců by se měla řepka pěstovat maximálně na 12 procentech ploch. Mnohde je ale dnes již i na 50 procentech,« uvedl poslanec.
Zatímco dnes farmáři prodávají tunu řepky za 11 000 korun, zhruba před čtyřmi roky, než se v České republice naplno rozjela podpora produkce biopaliv, to bylo kolem 6000 Kč. Pěstování řepky se tak na rozdíl od řady jiných plodin zemědělcům skutečně vyplatí.
Farmáři během podzimního setí mírně navýšili také plochy obilovin. Ve srovnání s výsledky loňského šetření, které pro ministerstvo vypracoval Český statistický úřad, přibylo polí s ozimy, a to o dvě procenta na 984 000 ha.
Naopak plochy vojtěšky a zejména víceletých pícnin výrazně klesly, což podle Veleby souvisí se snižováním stavů hospodářských zvířat, pro něž slouží pícniny jako krmivo. Rostlinná výroba přitom znamená z větší části produkci surovin, zatímco živočišná výroba představuje přidanou hodnotu, tedy zisk a zaměstnanost.
Podíl pícnin, které mimo jiné omezují erozi půdy, by podle Veleby mohla zlepšit podpora budování bioplynových stanic, u nichž by část spalovaného substrátu představovala právě víceletá pícnina. Na změně struktury osevů se podle Veleby podílí také nekoncepční agrární politika českých vlád. »Ale jak to řešit, když za sedm let je osm ministrů zemědělství?« podotkl.
Obiloviny a řepka loni dohromady zabíraly již 74 % osevních ploch, což je o 20 % více než po druhé světové válce. Řepka se v roce 1946 pěstovala jen na necelém jednom procentu polí. Naopak z polí výrazně ustoupily brambory, cukrovka nebo zelenina.
Plochy řepky v posledních letech každoročně rostou zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Od června 2010 se v ČR podíl biosložky v benzinu zvýšil z 3,5 na 4,1 % a u motorové nafty ze 4,5 % na rovných šest procent.
28. 1. 2012 Ivan CINKA
Zpět na titulní stranu
Další články v kategorii Ekonomika
Čtenářské hodnocení
Doporučili byste tento článek ostatním?
(1 - určitě ne | 4 - nevím | 7 - určitě ano)
Hodnocení: 5.7, celkem 19 hlasů.
Diskuse
předivočákovanost.Takže by měl mít pěstitel řepky povinnost za
každý metrák sklizené řepky zprovodit ze světa jedno prase divoké
cca 1,2qtěžké